|
|
Nácvik úchopů ergoterapeutem pomocí muzikoterapeutických technik
Zaňková, Veronika ; Gerlichová, Markéta (vedoucí práce) ; Čábelková, Alžběta (oponent)
Bakalářská práce nazvaná Nácvik úchopů ergoterapeutem pomocí muzikoterapeutických technik je rozdělená na dvě části - teoretickou a praktickou. Teoretická část se věnuje úvodu do oboru ergoterapie a muzikoterapie, muzikoterapeutickým technikám a jejich využití v ergoterapii, horní končetině (rozebírá její význam, druhy a fáze úchopů) a základním informacím k centrální paréze. V praktické části jsou zpracované 2 kazuistiky pacientů po úrazech páteře s kvadruplegií a přehled terapií včetně fotodokumentace. Na základě pozorování a orientačního testování bylo provedeno zhodnocení. Cílem práce je zjistit, zda lze pomocí muzikoterapeutických technik trénovat úchopy.
|
|
|
Monitoring pohybu paretické horní končetiny pomocí akcelerometru z pohledu fyzioterapie - rešeršní práce
Hybner, Jiří ; Sládková, Petra (vedoucí práce) ; Šenderová, Karolína (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno a příjmení autora: Jiří Hybner Vedoucí práce: MUDr. Bc. Petra Sládková, Ph.D. Oponent práce: Název bakalářské práce: Monitoring pohybu paretické horní končetiny pomocí akcelerometru z pohledu fyzioterapie - rešeršní práce Abstrakt: Tématem bakalářské práce je Monitoring pohybu paretické horní končetiny pomocí akcelerometru z pohledu fyzioterapie. Tato práce je prací teoretickou. Teoretická část stručně pojednává o problematice týkající se cévní mozkové příhody, poruše svalového tonu, spasticity a jejího vlivu na funkci horní končetiny. Dále je zde popsán pohybový senzor - akcelerometr, pomocí něhož byl uskutečněn monitoring paretické horní končetiny a jeho využití v klinické a neklinické praxi. Práce se také zabývá dalšími typy senzorů, které detekují pohybovou aktivitu. Další část bakalářské práce obsahuje metodologii projektu vývoje pohybového senzoru WMS4, probíhající na Klinice rehabilitačního lékařství (KRL) 1. LF UK a VFN v Praze ve spolupráci s firmou Princip a. s. a Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP). Do projektu byli pacienti vybráni na základě vstupních kritérií a během rehabilitace v denním stacionáři KRL byli monitorováni pomocí tříosého akcelerometru. Cílem práce je shrnout a rozvést danou problematiku a dále poskytnout získané informace pro probíhající...
|
|
|
Nácvik úchopů ergoterapeutem pomocí muzikoterapeutických technik
Zaňková, Veronika ; Gerlichová, Markéta (vedoucí práce) ; Čábelková, Alžběta (oponent)
Bakalářská práce nazvaná Nácvik úchopů ergoterapeutem pomocí muzikoterapeutických technik je rozdělená na dvě části - teoretickou a praktickou. Teoretická část se věnuje úvodu do oboru ergoterapie a muzikoterapie, muzikoterapeutickým technikám a jejich využití v ergoterapii, horní končetině (rozebírá její význam, druhy a fáze úchopů) a základním informacím k centrální paréze. V praktické části jsou zpracované 2 kazuistiky pacientů po úrazech páteře s kvadruplegií a přehled terapií včetně fotodokumentace. Na základě pozorování a orientačního testování bylo provedeno zhodnocení. Cílem práce je zjistit, zda lze pomocí muzikoterapeutických technik trénovat úchopy.
|
|
|
Možnosti fyzioterapie u parézy nervus facialis
ZIFČÁKOVÁ, Šárka
Bakalářská práce zahrnuje poznatky o paréze nervus facialis. Paréza nervus facialis je poměrně častým onemocněním, které se přes veškerou moderní léčbu nepodaří v některých případech vyléčit bez následků. Paréza nervus facialis se vyskytuje ve dvou formách, a to jako periferní nebo centrální. Pokud je léze lokalizovaná výše než motorické jádro nervus facialis, rozvíjí se centrální paréza. Při postižení v místě motorického jádra nervus facialis nebo v průběhu kmene nervu vzniká periferní paréza. Nejčastější příčinou jednostranné periferní parézy je Bellova idiopatická obrna. Periferní paréza nervus facialis se projeví homolaterální obrnou mimických svalů. Na celé polovině obličeje jsou vyhlazeny čelní, nosoretní a bradoretní vrásky, dále pozorujeme pokleslý ústní koutek a lagoftalmus. Centrální paréza vzniká nejčastěji na podkladě cévní mozkové příhody a projeví se jen v dolní polovině obličeje kontralaterálně k místu léze. Na postižené straně obličeje je nejvíce patrný pokles ústního koutku. Prognóza onemocnění je závislá především na její etiologii, ale u většiny pacientů se ji podaří vyléčit téměř bez následků. V teoretické části práce se věnuji anatomii, fyziologii a patofyziologii nervus facialis, jsou zde shrnuty poznatky o možnostech léčby a prognóze onemocnění. Cílem práce bylo podat ucelený pohled na problematiku parézy nervus facialis, a to z hlediska možných příčin vzniku, její léčby, stanovení a realizace fyzioterapeutického plánu pro pacienta s parézou nervus facialis. V praktické části byla použita metoda kvalitativního výzkumu. U sledovaného vzorku pacientů bylo k zhodnocení efektu léčby parézy nervus facialis využito odebrání anamnézy, vyšetření pohledem, pohmatem a vyšetření motorických funkcí mimických svalů pomocí svalového testu dle Jandy. Testovaný soubor tvořili 3 pacienti s periferní parézou nervus facialis. Terapie zahrnovala aplikaci tepla, masáž obličeje, facilitaci a reedukaci jednotlivých svalů dle sestry Kenny, využití prvků biofeedbacku a aplikaci kinesio tapu. Délka terapie byla u pacientky č. 1 a 3 pět týdnů a u pacienta č. 2 osm týdnů. Výsledky terapie jsou zpracovány formou kazuistik.
|
host ::
RSS.